O Rozseči nad Kunštátem

Název naší vesnice znamená podle odborníků apelativní označení sedla mezi kopci. Úřední název vesnice se několikrát měnil. Původně to byla Roseč, později Rosez, pak Rozseč a od roku 1938 Rozseč nad Kunštátem.

První zmínka o Rozseči pochází z roku 1350, kdy Jenec z Lomnice prodal ves Roseč Smilovi z Kunštátu. Kdo a kdy naši vesnici založil nevíme, protože se o tom nedochovaly žádné písemné zprávy.

Nejvyšší bod obce je kopec Horničí měřící 701 metrů a nejnižší nadmořská výška se nachází v Petrmaně, kde se schází hranice obcí Rozseče, Makova a Petrova.

Z naší vesnice je díky její poloze krásný rozhled nejen na Boskovickou brázdu, ale i na Drahanskou Vysočinu a Žďárské Vrchy. Pokud je pěkné počasí, můžeme uvidět také část Orlických hor a Jeseníky s horou Praděd.

V Rozseči můžeme najít ametysty, které se zde v minulosti v hojné míře vyskytovaly. Další zvláštností jsou bludné kameny, které se k nám dostaly z oblasti kolem Polárního kruhu asi před 10.000 lety.

V naší vesnici se také nacházely doly na stříbro. Těžba zde začala asi ve 13. století, kdy byla Českomoravská vysočina vyhlášeným nalezištěm rud a kovů. Stříbrná ruda byla tavena přímo na místě. K dosažení potřebného žáru se používalo dřevěné uhlí, které v okolních lesích pálili uhlíři. Stříbrná horečka počátkem 17. století opadla, ale o její existenci se můžeme ještě dnes přesvědčit v lese Kanve, kde dodnes zůstávají jako svědek těžby jámy různých hloubek a velikostí.

V červnu roku 1981 došlo při zemních pracích k nálezu stříbrného pokladu. Bylo nalezeno 217 mincí. Jedná se o pražské groše z doby vlády krále Václava II., které byly raženy v roce 1300. V nalezeném pokladu byly i groše z doby panování Karla IV. a jeho syna Václava IV. Celý poklad je uložen v numismatickém oddělení brněnského muzea.

Kronika obce Rozseče se začala psát v roce 9. prosince 1923 a prvním kronikářem se stal František Vlasák. Zaznamenával dění v obci celých 51 let. Druhým kronikářem byl Miroslav Šutera. Věnoval se kronice 25 let a založil obecní fotokroniku.

Z Rozseče pochází rod básníka Františka Halase. Že si Rozseč oblíbil, dosvědčuje i to, že se o ní ve svých básních často zmiňoval. Není proto divu, že klidová oblast, které zde byla zřízena, nese název „Halasovo Kunštátsko“.

Podle sčítání lidu žije dnes v Rozseči 560 obyvatel. Nachází se zde základní a mateřská škola, obecní úřad, kulturní dům, prodejna, pohostinství a pošta.